Text katalogu, Dům umění města Brna, Jana Vránová, 2011
V posledním desetiletí fotografuje Martin Vybíral především městskou krajinu a objekty, které jsou její součástí – krajinné prostory poznamenané civilizačními zásahy jsou námětem jeho černobílých i barevných fotografií. Nejčastěji jsou to lokality, opuštěné a jakoby zapomenuté jejich uživateli, prázdné plochy a části užitných staveb s detaily či torzy předmětů, stavebních a industriálních konstrukcí, krajinná zákoutí kde se stopa člověka pozvolna vytrácejí, ale i místa frekventovaná, jako jsou cyklistické stezky. Je to prostředí často samo o sobě zdánlivě neatraktivní, až fotografické vyobrazení jim dává nový obsah a význam, objevuje jejich estetické a výrazové kvality. Priorita námětu nebo způsobu jeho fotografické interpretace není v tvorbě Martina Vybírala jednoznačná, podstatný je především fotografův přístup k tematice, která jej oslovuje a k níž přistupuje s konkrétním záměrem – proto vyhledává motivy, které rezonují s jeho pocity a představami o fotografické reflexi vizuálního vjemu.
Vybíralovi kontemplativní fotografie jsou v mnohém blízké malířskému a grafickému projevu – v souvislosti s detailními záběry struktur povrchů objektů a přírodního prostředí lze uvést zejména příbuznosti s informelem. O důležitosti světla pro fotografii bylo řečeno již mnoho, pro Vybíralův postup a výsledný výraz má způsob osvětlení zásadní význam – v krajních polohách užívá přirozené i umělé světlo. Pracuje s bleskem, ostrým nasvícením vyjímá objekty ze zešeřelého prostoru krajiny za soumraku, na hranici mezi dnem a nocí – propůjčuje jim tak současně i nový význam, někdy nechává diváka v nejistotě, jakého jsou původu a jaká je jejich původní funkce. Opačným postupem je situace, kdy fotograf naopak redukuje tónovou stupnici na minimálně odstupňované odstíny šedi, tak že se vlastní motiv zjevuje jenom v náznaku, ponořen v šerosvitu. Světlo odhaluje a akcentuje jenom některé části motivu, vynořující se z temného prostoru, zvýrazňuje jejich kontura a vytváří tak svým způsobem novou realitu., obsahující moment překvapení, tajemství. Fotografie Martina Vybírala evokují nové významy a asociace, působí svým klidem, senzitivním vnímáním nenápadných, neefektních jevů, zavádějícím nás do světa tich a osamění. Provokují divákovu představivost a současně do jisté míry iritují: nejsou přímým obrazovým dokumentem místa, předmětného motivu, ale jsou subjektivním zobrazením, vizuální reflexí – představují individuálně koncipovaných solitérních poloh současné fotografie.
Jana Vránová