Eduard Stuchlík – 1999

Tajemný svět detailu přináší duševní očistu

Miroslav Bravenec a Martin Vybíral vystavují společně

 

Grafik Miroslav Bravenec a fotograf Mar­tin Vybíral společně vy­stavují do 9. prosince to­hoto roku v Místodržitel­ském paláci v Brně.

Expozice nazvaná tajemný svět detailu tak dokládá, že grafika a fotografie jsou výtvarné disciplíny sobě nejbliž­ší – na této výstavě však jde o něco jiného. Svérázná techni­ka tisků ze smirkového papíru a černobílá kamera usilují o svět ticha uprostřed shonu, mikrokosmos věcí blízkých a obyčejných vytváří svět zadu­mání, který u grafik směřuje k abstrakci, u fotografií k hle­dání skrytých významů.

 

Vybíral začal fotografovat na přelomu 70. a 80. let pod vlivem svého učitele na brněnské „šuřce“ Vladimíra Žid­lického. Stylizované části fi­gur, struktur a základních fo­rem záhy opustil a objektiv zaměřil na vlastní tělo. Po­stupně se odklonil od ručních zásahů do obrazu a začal se věnovat čisté fotografii. Re­cenze jeho výstav se hemžily výrazy, jako je meditativnost, autoreflexe, introspekce a re­miniscence na širší kuturní a duchovní povědomí lidstva. Jeho figurální autoportréty svými vypjatými gesty chtěly uniknout z bezútěšné lidské konvenčnosti. Pracoval cíle­vědomě – tuto jeho vlastnost potvrzuje i to, že, aby mohl vystudovat FAMU, na čas při­jal práci nočního hlídače.

Ikdyž je jasné, že veřejnost nejvíce zaujmou ty fotografie, na nichž je zachycen člověk, navíc pokud možno co nej­méně oblečený, našel Vybíral v nyní vystavených fotografi­ích odvahu lidský prvek zcela odstranit. Na snímcích z dru­hé poloviny devadesátých let ale pohled do sebe a tiché za­dumání zůstávají. Vybíralova nenápadná zátiší nevylučují nápaditost, ta je jen trochu skryta a žádá si spoluúčast. Ve ztemnělých plochách jeho snímků prosvítají útržky reali­ty. Jsou jimi kousky suché trá­vy, stonky lián nebo odpady civilizace, které pomalu vrůs­tají do svého více méně pří­rodního podkladu. Může jimi být i Věčné světlo nebo Ztra­cený dopis. Snímek opuštěné­ho betonového patníku se ze­jícím otvorem uprostřed nese název Svědomí.

 

EDUARD STUCHLÍK

MF Dnes, 1. 12. 1999